-> King 26.10.21 14:50:36: Prej byly i šedý škarpy (to zas od tetraethylolova) a i v Pcích, maje "ostřejší" vzduch se běžně mašiny rozjížděly na dva sběrače, a to osobní přepravu nevyjímaje

Ani jedno naštěstí (reálně) nepamatuju. Na druhou stranu (trochu kopnutí), kam se bude vozit komunál, když 1000 obyvatel Srnojed odmítlo jakoukoli expanzi spalovny (protože "my už postaveno máme"), to je ve hvězdách

(zvlášť při zákazu skládkování, plánovaným tak na tok 2024 nebo kolik). nechci generalizovat, AVO Cz chtělo spalovat kaly, nebezpečnej odpad atd atd. Ale takto zařízli i možný zdroj laciného tepla a odbyt odpadků. U baráku to nikdo nechce a plac 20-30 km mezi obcema není.
Jediný, kdy bych s, t.č. ve stavu nemocných, M. Zemanem souhlasil, byl ten jeho článek (T/VTM?) o exhalacích, možná ne úplně profi (z pohledu ekologa), ale řádově to asi trefil. A je rozdíl mezi Sibiří a kotlinou, v hustotě sídel atd.
-> King 26.10.21 20:48:34: Telekomunikace špatný, nejvíc as na dráze. Z nostalgie občas mrknu na výukový videa o poloautomatickým zabezpečení. Stroje z před/po válce, párkrát přetřený barvou, neumělo to nic z toho, co bych očekával, byla to POUZE zabezpečovačka. Návěstidla, výhybky a další milion těch výkonných věci, na t bylo další pracoviště. A nebo taky sada klíčů, a ohnout hřbet (třeba 50x denně) u výměny, nebo u sloupku venku. Prší/sněží? Nezájem. V době vzniku oněch videí (cca 85-90) již spíše výjimky, na vedlejší tratích ale asi všude. Jako ty x desítek et starý stroje fungovaly úžasně, hazardy (z pohledu čipů), neošetřený stavy... to snad neexistovalo. Umělo se to dostat i do stavu chybovýho. Pokud člověk odpečetil vědomě "sklíčko" a pak se stal průser, bylo to zadokumentovaný. Ale většinou šlo o sady klíčů. Jeden klíč chyběl = jiná "vitrínka" nešla odemknout. Čili proti úrovni stroje ani slovo. Ale na hlavní trati točit klikou, provozovat celkem nebezpečný telefonní hlásky (Vlkov/Říkonín).. to bylo jak se tu píše "langsham". A to u přesto, že tehdy existovaly výzkumné ústavy, čili teorie, ba i zkušenosti nějaké byly. K tomu se váže zmíněná nekázeň v seriové výrobě. Průměrný zaměstnanec taky musí dostat napájecí zdroj, co umí jednu jedinou funkci (k zařízení), nemůže dostat zdroj laboratorní. A totéž u citlivých elektrických/mechanických zařízení. Co funguje na stole, nebude fungovat, pokud se toho valí 100 ks denně a provozuje se to v +/- 50°C. A na tom bya stavěná špatná pověst podniků/průmyslu, kde DPS osazovaly absolventky ZŠ nebo nesouvisejícího SOU. A o tom (řečené) důkazy mám. LIAZ - vězni. Dnes to ale není o moc jiné, akorát jsou na všechno tabulky, kamery, senzory, manažeři. Zmetkovitost, opotřebení mašin...
Sice to sem nepatří, ale kdoví jestli existuje nějaká stránka, kde by byl vyjmenovanej seznam výzkumných ústavů a jak to s nima po roce 90 dopadlo... nic do hloubky (a nemá to být nostalgický zavzpomínání. V technice se dnes výzkum (obvykle) dělá sama firma, aniž by jí to někdo předával formou výzk. prací. To mi přijde jiné, než dřív.